Ačkoli vám názvy „Hatschek Machine“ a „Flow{0}}on Process“ mohou být neznámé, tyto metody jsou podobné tomu, jak se vyrábí káva: existují stroje na espresso a kávovary na přelévání-, přičemž oba mají zvláštní skupinu nadšenců a mnoho výhod.

Hatschek Machine-„Otec zakladatele“ vláknocementových desek
V roce 1900 vynalezl rakouský inženýr Ludwig Hatschek metodu válcového-formování; to znamenalo úplný začátek historie vláknocementových desek. Věřte nebo ne, o více než století později tento „starý dříč“ stále pilně pracuje ve velkých továrnách po celém světě.
Jeho princip fungování je trochu podobný výrobě ručně vyráběného vrstveného pečiva. Kaše se ředí na extrémně nízkou koncentraci (v rozmezí od pouhých 2 % do 10 %) a teče do řady rotujících sítových válců. Každý síťový válec nabírá tenkou vrstvu materiálu z kejdy; typicky jsou tři až šest válců uspořádány v sérii, naskládané vrstvu po vrstvě. Nakonec se tyto vrstvy navinou na tvarovací buben a slisují do husté, pevné deskové desky.
Největší výhodou tohoto procesu je jeho vysoká hustota. Desky vyráběné Hatschekovou metodou mají extrémně kompaktní vnitřní strukturu s hustotou přesahující 1,2–1,5 g/cm³. Kromě toho lze orientaci vláken v desce řídit -v souladu s primárním směrem strukturálního napětí-, což vede k vysoce účinnému využití vláken. Desky vyráběné touto metodou jsou tedy ze své podstaty velmi vhodné- pro náročné aplikace, jako jsou venkovní stěny a obvodové pláště, kde jsou prvořadé přísné požadavky na pevnost.
Systém samozřejmě není bez nedostatků. Zařízení má složitou strukturu a vyžaduje značné počáteční investice; navíc v důsledku velkého množství naskládaných vrstev příležitostně existuje riziko delaminace. Kromě toho nízká koncentrace suspenze vyžaduje zpracování velkého množství recirkulované vody během výroby, což má za následek relativně vyšší objem produkce odpadních vod.
Průběh-procesu-Vzestupný-a-přicházející uchazeč
Primární rozdíl mezi Flow{0}}on Process a Hatschekovou metodou spočívá ve skutečnosti, že kaše neprochází přes sítové válce k filtraci; místo toho vytéká přímo z nátokové skříně a rozprostře se na plstěný dopravní pás-podobně jako když se roztírá těsto na palačinku. Koncentrace suspenze použitá v tomto procesu je také výrazně vyšší než u Hatschek metody, typicky se pohybuje mezi 10 % a 20 %.
Výhody Flow{0}}on Process jsou eminentně praktické. Zařízení se vyznačuje jednoduchou konstrukcí a vyžaduje nízkou počáteční investici. Výrobní proces navíc zahrnuje minimální recirkulaci vody, což má za následek nízké emise odpadních vod a pevného odpadu, což z něj činí ekologičtější variantu. Díky vysoké efektivitě výroby je navíc ideální pro velko-sériovou výrobu, která umožňuje denní produkci několika tisíc metrů čtverečních snadno.
Metoda lití v kaši- má však svá omezení. Protože se kaše nanáší přímo, aniž by procházela jemným filtračním krokem, který zajišťuje proces tvarování drátěným-kolem, výsledné desky postrádají rovinnost a hustotu dosaženou metodou tvarování plechu-. Metoda lití v kaši se proto používá především k výrobě desek střední-hustoty (6–15 mm tloušťky), takže je vhodná pro aplikace,-jako jsou vnitřní příčky a zavěšené stropy,-kde nejsou požadavky na hustotu přísně kritické.

Jak si vybrat? Záleží na vaší "chuti"
Abych byl upřímný, ani jeden z těchto dvou procesů není absolutně nadřazen tomu druhému; klíč spočívá v tom, co hodláte vyrábět.
Pro výrobu produktů s vysokými konstrukčními požadavky, jako jsou vnější stěny nebo obvodové pláště, je obecně lepší volbou metoda tvarování plechu-. Poskytuje vysokou úroveň hustoty, vynikající pevnost a velmi efektivní využití vláken. Kromě toho je vysoce odolný proti tlaku větru a nárazu. Vyžaduje však velkou investici do vybavení a vede k delším výrobním cyklům, takže se musíte ujistit, že vaše finance na to stačí.
Pokud vyrábíte produkty střední-hustoty, může být z důvodu nákladové-efektivity a vysoké produkce vhodná metoda lití v kaši. Kromě nízkých nákladů na zařízení má také krátkou dobu učení, produkuje velké množství, téměř nevytváří odpadní vodu a je šetrnější k životnímu prostředí.
